Sokolský cyklovýlet 2015
Tělocvičná jednota už posedmé připravila pro zájemce výlet na kolech. Vrátili jsme se k tradičnímu svátečnímu termínu 8.5. Letos nám velmi přálo počasí, celý den svítilo sluníčko, teplota ideální pro cykloturistiku. Nabízeny byly dvě trasy, méně náročná 15ti kilometrová pro rodiče s dětmi a delší, která měřila cca 50 km. Akce přilákala asi 45 cyklistů ( včetně těch, kteří se plánovaně připojili po cestě ). Společně jsme vyrazili v 10.00 hod. od obecního úřadu, po cyklostezce pokračovali do Letohradu, Kunčic, pod Ovčín, kde se trasy rozdělovaly, kratší dál vedla přes Ráj do Dolní Dobrouče a zpět do Hnátnice. Ti, kdo zvolili náročnější variantu, jeli na Verměřovice, Bystřec, potom do Nepomuku buď přes Horní Čermnou nebo přes Výprachtice. Ve Výprachticích nešlo minout na návsi nově zrekonstruovaný Penzion u Jana s výbornou restaurací. Zejména děti potřebovaly doplnit „palivo“ na další cestu. Cílem pro většinu byla Mariánská hora, která se rozprostírá přímo na Evropském rozvodí Severního a Černého moře nedaleko Lanškrouna. Dokazují to okapy kostela. Z levého okapu (z průčelí) teče voda do Čermenky, ta se vlévá do Tiché Orlice a do Labe, které ústí do Baltického moře. Z pravého okapu teče voda do Jánského potoka, do Moravské Sázavy, do Moravy, do Dunaje a Dunaj ústí do Černého moře. Poutní kostel Narození Panny Marie byl postaven v letech 1868-75, v areálu se nachází 14 kapliček a křížová cesta s poutním domem. Na místě původně stával statek, který vlastnil Franz Tschepen, který daroval pozemek na postavení kostela a poutního domu. Podle pověstí se zde odehrála řada zázračných událostí. Asi nejznámější je tato, cit. „Dávný ctitel Panny Marie Cellenské, Antonín Keprta z Kunvaldu u Žamberka, vezl tudy roku 1814 mlýnské kameny z Pruska na Moravu. Pozdě večer při tmě jel zde cestou roklinatou až k nejvyššímu výstupku. Tady marně držel povoz, aby se neskácel. Síla jeho nestačila a vůz i s nákladem se na něho převrhl. Nevida pomoci, volal k Panně Marii Cellenské, aby mu šťastnou hodinku smrti vyprosila. Vtom zaplála u něho záře, v ní zjevila se bílá panna, jež beze slova, se svítilnou v ruce, vůz nad ním zdvihla. Vozka vstal bez pohromy a jel dále, světlo tak dlouho vida, dokud na dobrou cestu neuhnul, načež panna i se světlem zmizela.“ Poblíž poutního místa byla postavena rozhledna s ocelovou konstrukcí, odkud lze přehlédnout hřebeny Orlických hor, Jeseníků i masiv Králického Sněžníku. Nemohu se však ubránit dojmu, že tato stavba do okolního prostředí jaksi nezapadá. Z Mariánské hory cesta podle plánu vedla přes Dolní Čermnou, Petrovice do Dolní Dobrouče. Nám se jako zajímavější možnost jevila žlutá turistická stezka do Horní Dobrouče. Děti neustále volaly po pořádném terénu, tady se jim ho dostalo měrou vrchovatou….. Výlet jsme v odpoledních hodinách zakončili posezením v Ali restaurantu u piva, dobrého vína a vepřové kýty. Lze vůbec sváteční den strávit lépe?... Pokud Vám letos v účasti něco zabránilo, můžete si výlet představit prostřednictvím fotek ve fotogalerii … a snad příště.
